Návštěvníci

Tak zase já. Až už vám se všema těma článkama polezu na nervy, tak budete muset tajně změnit heslo, jiným způsobem mi sem asi zablokovat přístup nepůjde :) ;)

Toto je článek z mého "šuplíku", který jsem si psala jen tak pro radost sobě. Díky blogu jsem se dokopala ho po řadě měsíců dokončit a hned jsem využila příležitosti, že ho můžu vnutit nějakým čtenářům :)

Úvod do psychologie návštěvníka památkových objektů

Lada Široká (v době výzkumu v terénu známá ještě jako Lada Plenerová)


Návštěvníci památkových objektů (dále jen návštěvníci) se, stejně jako všechny ostatní živočišné druhy, dále rozdělují podle svého stáří, povahy a dalších kritérií. Probereme zde jedno ze základních rozdělení tohoto druhu a popíšeme jeho typické chování.

Návštěvník vtipný (= návštěvník nevtipný)

Uvádím oba dva názvy, které pojmenovávají jeden jediný druh. Zatím se totiž vědci nemohou dohodnout, který z těchto pojmů použít. Oba dva jsou výstižné, ovšem záleží na úhlu pohledu. Návštěvník sám se totiž domnívá, že je vtipný, leč okolí je názoru přesně opačného.

Tento druh návštěvníka se zpravidla vyskytuje v každé skupině a odhalíte ho již v první, nejpozději pak ve druhé místnosti. Upozorní na sebe tím, že má na jistých význačných místech průpovídky, naprosto shodné s hláškami ostatních členů svého druhu. Jedinec sám se svému vtipu nahlas směje (někdy podporován členy své rodiny), zatímco průvodce, který tento „vtip“ slyší za sezonu už po sto padesáté, se při nejvyšším sebeovládání zmůže na shovívavý úsměv (v duchu však dotyčného fackuje či jinak atakuje). Je-li průvodce znaven, pak hlášku ignoruje. Někdy však můžeme být svědky velice vzácného jevu a to, pokud se vtipný návštěvník vyskytne v první prohlídce toho dne a průvodce se navíc dobře vyspal. Pak se může stát, že na průpovídku dokonce odpoví. Je pravidlem, že jeho odpověď vtipností zaručeně předčí (ne)vtipného návštěvníka!
I zde se však mohou najít světlé výjimky a můžete se opravdu setkat s návštěvníkem vtipným, s výroky naprosto originálními, které rozesmějí dokonce i průvodce. Takových jedinců je však, stejně jako géniů, málo a ten, kdo některého z nich potkal, může hovořit o štěstí.


Návštěvník průvodce (bývalý a nebo z jiného objektu)
Toho také není nesnadné brzy odhalit. Tento tvor má tendenci všude chodit poslední, zavírat za sebou dveře a hlasitě napomíná ostatní členy skupiny, aby se ničeho nedotýkali.


Návštěvník dítě

Členy této kategorie taktéž snadno rozeznáte už jen proto, že jsou nižšího vzrůstu. Ale i kdyby nebylo této vizuální nápovědy, identifikovali byste je velmi rychle. Nejpozději do pěti minut od začátku prohlídky totiž potřebují na WC. Dále už se vyznačují pouze křikem a touhou pomazlit se s vycpaným medvědem.
Psychologové radí všem objektům, aby pro tuto skupinu návštěvníků vyhradili speciální dětský okruh, který by nebyl zbytečně dlouhý a zároveň by obsahoval vše, co děti na zámku fascinuje.
Doporučení zní takto:
Nejprve děti naženeme do prázdné místnosti s dobře naleštěnými parketami a rozdáme pantofle. Po deseti minutách volnou jízdu na papučích ukončíme a odvedeme skupinu do sklepení, kde malé návštěvníky nejvíce zaujme to, že se jejich křik patřičně rozléhá. Po dalších deseti minutách si zjednáme ticho, vyndáme špunty z uší a odvádíme děti směrem k bráně, kde každému na závěr prohlídky dovolíme na chvíli podržet svazek průvodcových klíčů a blažené děti vypustíme ven.


Návštěvník otrávený
Tato podskupina návštěvníků je největší a v každé skupině je hojně zastoupena. Její členové mají jediný znak a to, že se celou prohlídku tváří otráveně a nevšímají si žádného z exponátů. Průvodce se pak po celou dobu snaží odhalit, co takového jedince vůbec vedlo k tomu, aby do zámku vkročil. Příčin je nepočítaně, vyjmenujme si proto jen ty nejběžnější:
Je donucen svým partnerem či jinými rodinnými příslušníky. Už neví, co jiného by na dovolené dělal. V horkém létě očekává, že se v zámku alespoň zchladí a jeho rozladění je tím horší, když zjistí, že v zámku je ještě větší dusno než venku.

Tito jedinci ožívají teprve ve chvíli, kdy vychází zámeckou branou a míří ke stánku s párky v rohlíku či se zmrzlinou.


Skrytý nadšenec
Jak již název napovídá, příslušníky tohoto druhu poznáte jen těžko. V podstatě je odhalíte pouze, pokud se vám sami ke své příslušnosti přiznají.
Jejich chování lze popsat takto:
Po celou dobu prohlídky se mračí, neusmějí se ani nejzaručenější vtipné poznámce průvodcova textu, loudají se a celkově jsou velice nesympatičtí.
Na závěr prohlídky však rozjasní tvář a osobně jdou průvodci poděkovat za poutavý výklad, pochválí expozici a někteří se průvodci za jeho výkon dokonce odvděčí potleskem. Ten se pak nestačí těmto projevům divit. V případě, že je Skrytý nadšenec málo komunikativní, průvodce jeho pravou identitu nikdy neodhalí a na věky ho bude považovat za Návštěvníka otráveného (viz výše).


Milovníci psů
Interiér zámku je veskrze zajímá, ovšem pouze v případě, že tento zážitek mohou sdílet i se svým psím miláčkem. Pokud se jedná o pejsky maličké, je jim většinou vyhověno a tito lidé se stávají ve většině případů vděčnými návštěvníky. Majitelé metr vysokých dog naopak pobouřeně opouští pokladnu i celý objekt, aniž by ho viděli zevnitř, protože nezískali vstupenku pro svého miláčka.


Cizinci
Jsou ze všeho nadšeni, vše je zajímá a každá národnost pak má svá specifika.
Američané se dožadují historek o strašidlech a nabízejí neuvěřitelné sumy za to, aby mohli na zámku jednu noc přespat.
Japonci nepouští fotoaparáty, kamery a jiné technické vymoženosti z rukou a věnují jim rozhodně více pozornosti než expozici.
Italové zase žasnou, že jen tak volně vystavujeme originály. Stát se to prý v Itálii, tak do týdne vyrabuje zámek nějaká mafie.


Návštěvník zvídavý
Tento tvor dokáže během krátké chvilky najít rekordní počet předmětů, kterých si průvodce za léta strávená v zámku vůbec nevšiml. A samozřejmě že nelení a vznese na ně dotaz. Průvodce má potom dvě možnosti, buď přiznat, že daný předmět vidí poprvé v životě a nic o něm neví, nebo zapojit svou fantazii.
Obecně se doporučuje držet se této zásady: Pokud se jedná o zvědavce seriózního s dotazy alespoň trochu inteligentními, přiznejte se, že odpověď na jeho otázku neznáte. Jde-li ale o zvědavce nemožného s dotazy typu: ze kterého století je tahle lžička, proč jsou ty parohy pravěkého losa tak nakřivo apod., s vážnou tváří mu řeknětě první blbost, která vás napadne. K uspokojení jeho touhy po vědění postačí a ještě vám za vaši odpověď vděčně poděkuje.



Tímto jsme popsali jen nejrozšířenější typy návštěvníků, ale pro naše účely to postačí. Popišme si ještě na závěr chování, které je shodné pro všechny výše zmíněné druhy, i když nezapomínejme, že vzhledem k různorodosti jednotlivých bytostí, i zde se mohou vyskytnout světlé výjimky, kterých se následující popis netýká.

Každému je vlastní touha dotknout se pozorovaného předmětu. Proto můžeme být často svědky toho, jak se přistižený šmátrač oklepe hrůzou, když těsně za jeho ramenem na něj průvodce vybafne onu známou větu: „Nedotýkat se, prosím.“ Velmi pěkné lekací efekty také pomáhá vytvořit dostatečně hlasitý alarm. Někdy se ale nedisciplinovaný návštěvník potrestá sám, především pokud sahá na meče a jiné ostré zbraně. Zbytek prohlídky potom stráví zastavováním krvácení a už nemá čas dopřát si požitek z osahávání dalších exponátů.

A na závěr ještě ta nejvýraznější vlastnost téměř všech návštěvníků. Projevuje se především v otevřenější expozici bez dveří nebo v horkých letních dnech, kdy jsou dveře mezi jednotlivými místnostmi otevřeny kvůli lepšimu proudění vzduchu.
Návštěvník vejde do místnosti, která je právě na pořadu. Ovšem jakmile objeví otevřené dveře do další komnaty, vrhne se k nim a zvědavě nahlíží do místnosti, která bude v prohlídce teprve následovat. Zřejmě se obává, že mu průvodce další místnost zatají či že si ji už nebude moci později prohlédnout kvůli evakuaci zámku při ohrožení požárem či jiným nepředvídatelným událostem. V průběhu výkladu současné místnosti si tedy důkladně prohlédne místnost následující a ve chvíli, kdy dá průvodce pokyn k přesunu do místnosti, kterou si právě prohlédl, začne zběsile pobíhat po místnosti, kterou má právě opouštět a nadává průvodci, proč na něj tak spěchá, že on si ještě nestihl nic prohlédnout. Tento pud je zřejmě velice silný, jinak si nedokážeme vysvětlit, proč je tento tvor schopen toto chování během prohlídky periodicky opakovat.


Na krátkých příkladech jsme si ukázali, jak zajímavá a nevypočitatelná je návštěvníkova duše. A až si jednou půjdete prohlédnout nějaký hrad či zámek, zkuste si jako malé domácí cvičeníčko spočítat, kolik návštěvníků kterého typu se vyskytovalo ve vaší skupině.

11.04.2008 12:36:33 | Autor: Lada | stálý odkaz

Komentáře

8 komentářů:
  • 11.04. 14:22, Martin

    Moc hezký! A hlavně trefný. V některých částech jsem se úplně lámal smíchy.

  • 11.04. 18:56, AndyLee

    Laduš, máš za 1. Moc jsem se pobavila. A můžou na prohlídku i maminky s kočárky?

  • 11.04. 19:21, Lada

    Andy, diky, vetsinou se musi kocarek nechat nekde v pokladne a mimco si musis nosit v naruci (uz jsem mela v prohlidce i 6tydenni mimi). Ale vetsinou to ty deti spatne snasi a rvou. Nektere se dokonce v tmavych mistnostech boji.

  • 11.04. 19:45, rommikk

    Ladu, moc pěkný, krásně jsi nás návštěvníky popsala, takže mám na další prohlídku docela dobrou atrakci, zařazovat do výše uvedených skupin;-) Ale v tom případě mě napadá... ..v jaké skupině budu já?;-) (asi úchyl, když místo prohlídky vystavených exponátů budu očumovat návštěvníky :-D)

  • 11.04. 21:49, Monika

    Perfektne napsano a zase moooc zabavne cteni! Tesim se na dalsi prispevek.

  • 11.04. 22:20, Vlaďka

    Teda Ladu, ty jsi ale střevo ... myslim literární;o) To prostě nemá chybu. Úžasný, vtipný, výstižný ... úplně jsem to všechno viděla! Skvěle jsem se pobavila! Takže žádný heslo se ti měnit nebude, šup sem s dalším článečkem.

  • 12.04. 08:18, Lada

    Jee, tak se vam to fakt libilo? To dekuji. Jsem mela strach, ze vam sem vnucuju samy clanky mimo tema miminka a vubec ze se porad vnucuju s tou svoji posedlosti zamkama :) Ruznejch nametu mam v hlave jeste more, ted uz jen mit ten cas, musim to svoje dite asi naucit vic spat pres den ;)

  • 12.04. 09:21, Vlaďka

    Ladu, naopak, myslim, že kakání, papání, hačání, a ťapání máme všechny celkově dost ... a od toho přeci máme bc;o), takže cokoliv jinýho je naprosto osvěžující! Jsi fakt výborná!


přidat komentář
<< na úvod

Profil

Jméno: Zářijovky 2007
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články

Dovolená aneb houbové ...
Anežka na návštěvě u k...
Anežčina první dovolen...
Seznam
Anežka cvičí
Anežka a vanička
Zdravíme a pozdravujem...
Dítě - Návod k použití
Anežčin multifunkční d...
Naše pohádka
Receptíky na omáčky
Anežčiny první narozen...

Rubriky

Všechny rubriky
Šikovný věcičky
Básničky, písničky ... pro naše dětičky
Papání
Vozítka a jejich příslušenství
Jen tak ...
Den D .. jak jsme přišli na svět
videa našich pokládků... aneb jak nám rostou a co už umí :o)
metříky
číslíčka aneb naše tabulka
Naše rodinky
Rychlorecepty alá MON
jak se na nás čekalo aneb jak mamky těhotnily
přehled psychomotorického vývoje
koutek jedny dietařky
dětské koutečky... neboli aby si i mamky mohly vorazit :)
Pro volnou chvíli a zábavu

Odkazy

naše domovina
všechno možné i nemožné o kojení
jak na sluníčko
jak na sluníčko s paraplíčkem napr...
ráj nejen pro dětičky, ale hlavně pro maminky
další ráj...
mimibazar
naše prní album - před těhu, pupíky a novopečené miminka
album, které nás vypeklo nejvíc :o(
jaké bude počasí?
Žiju BIO
Závadné výrobky 1
Závadné výrobky 2
Energetická kalkulačka pro dietářky
Kalorická tabulka pro dietářky
Zpěvník
Recepty pro kojence
Výživa dětí

Archiv


Fotoalbum


RSS

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se