Příkrmy po stopadesátédeváté

Jak na to ...
... taková spisovatelka nejsem. Jen jsem to vypátrala na Internetu a zdá se mi to docela přehledné a vyčerpávající ...
Zavádění příkrmů

Kdy začít?

• Pokud kojené i nekojené dítě dobře prospívá, začněte v ukončených šesti měsících. Když dítě projevuje velkou touhu po jídle (natahuje se po něm, dává hlasitě najevo, že chce také ochutnat) je možné začít o pár dní dříve, nejvíce však o týden či dva.
• Pokud kojené dítě prospívá pomaleji, poraďte se nejdříve s dětským lékařem nebo laktačním poradcem. Předčasné zavedení příkrmů či podání dokrmu UM by nemělo být první volbou.
• Pokud přes všechny rady kojené dítě prospívá pomaleji či je částečně na dokrmu umělým mlékem, je možné začít s příkrmy okolo ukončeného 5. měsíce.
• Pokud nekojíte a uměle živené dítě má hlad i když denně vypije 900-1000 ml mléčné výživy, je možné začít s příkrmy od ukončeného 4. měsíce.
• Dítěti mladšímu 4 měsíců nepodávejte žádné příkrmy, čaje ani šťávy.

Kojení

• V kojení nadále pokračujte i při zavádění příkrmů, potřeba kojení (četnost i délka kojení) bude ze začátku stejná jako v období výlučného kojení. Dítě se teprve bude pomalu seznamovat s novou stravou a způsobem jejího podávání. Kojení bude stále hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.

Jaké potraviny?

• U nás se obvykle začíná zeleninou, aby si dítě hned zpočátku nezvyklo na sladkou chuť a poté by zeleninu mohlo odmítat. Je možné začít i kaší, pokud je dítě hladovější či pokud se v noci často budí (což ale nemusí být způsobeno hladem, ale pouze zvykem).
• Začíná se vždy jedním druhem zeleniny, teprve po 3-4 dnech se přidá další druh zeleniny. Pokud by dítě některou potravinu nesnášelo, šlo by snáze poznat, o kterou se jednalo.
• Až si dítě zvykne na zeleninu (zhruba za 2-4 týdny) je možné do ní přidávat důkladně uvařené a velmi jemně nakrájené či nasekané libové maso, zpočátku asi 20g (1 polévková lžíce).
• Stejným způsobem se postupuje i u druhého příkrmu – ovoce. Také se postupně několik dnů zkouší jeden druh. Zpočátku se ovoce loupe a krátce podusí (až na výjimky, kupříkladu banán).

Jaká konzistence, kdy, kolik a jak podávat?

• Začněte podávat 1-2 lžičky příkrmu 1-2x denně. Není rozhodující, zda příkrm podáváte před či po kojení, je možné dítě trochu nakojit, nabídnout příkrm a poté dokojit. Množství zvyšujte velmi pozvolna, dítě nenuťte. Plné dávky, která nahradí 1 kojení se nesnažte dosáhnout dříve než za 2-4 týdny. Plná dávka zeleniny by měla být zhruba 150-200 g.
• První příkrmy se podávají ve formě hladké kaše – snažte se vyhnout mixování pokrmů, potraviny rozmačkejte či propasírujte. Mixování se kdysi doporučovalo z důvodu, aby mohl být pokrm podáván v kojenecké lahvi. V dnešní době se ovšem podávání příkrmu v lahvi vůbec nedoporučuje. Také není potřeba podávat příkrm v podobě řidší polévky, vhodnější je kašovitá konzistence.
• Ke zkoušení příkrmů si vyberte dobu, kdy je dítě v dobré náladě a vy nikam nespěcháte. Obvykle se začíná zeleninou v čase oběda, případně kaší v čase večeře.
• Dítě posaďte zpříma, protože vleže nemůže bezpečně polykat. Dítě, které neumí samo sedět je možné nakrmit v autosedačce nebo v lehátku. Dítě samostatně sedící v krmící židličce nebo na klíně.
• Příkrm podávejte malou lžičkou, ne lahví s dudlíkem.
• Nabízejte dítěti příkrm tak, aby na něj vidělo. Lžičku vložte na střed jazyka a lehce zatlačte – to přiměje dítě, aby sousto posunulo ze lžičky horním rtem. Kojenci může určitou dobu trvat, než se naučí, jak používat rty k správnému sebrání potravy ze lžičky a jak jí posunovat dozadu do úst, aby ji mohlo polknout. Toto je cílem zhruba prvních dvou týdnů. Část jídla může dítě i vyplivnout, ale to neznamená, že mu nechutná. Chce to hodně trpělivosti a stálého opakování, nezapomeňte, že učíte své miminko zcela nové dovednosti.
• Pokud dítě nějakou potravinu odmítá, nenuťte jej. Zkuste druhý den něco jiného a původní potravinu zkuste zase za několik dnů či týdnů. Není také nutné tuto potravinu podávat samostatně, ale je možné ji zamíchat i do některého již osvědčeného pokrmu.
• Hodně na dítě mluvte a chvalte je, chuť jídla je nový pocit, který může dítě překvapit. Chvalte dítě za každý úspěch, za každou lžičku.
• Jedno krmení by nemělo trvat déle než 15-30 minut, pokud dítě není nasyceno, nakojte jej, případně nabídněte umělé mléko.
• Nechte na dítěti, ať rozhodne o množství jídla, které sní. Nucení k větším dávkám může vést k vytrvalému odmítání příkrmů či dokonce ke zvracení. Dítě poté může potravinu, do které bylo nuceno, či mu z ní bylo špatně odmítat velmi dlouhodobě či trvale. Toto doporučení platí po celé dětství.
• Neříkejte také dítěti, že by něco mělo jíst (když to zrovna odmítá), protože je to zdravé. Může tak získat averzi ke zdravým jídlům, protože si bude myslet, že všechna zdravá jídla jsou nechutná.
• Dítě k jídlu povzbuzujte, ale nenuťte jej, aby snědlo vše, co má na talíři. Může přestat vnímat vlastní pocity hladu a sytosti a bude se snažit řídit spíše množstvím, které má na talíři.
• Můžete používat i kupovanou dětskou výživu. Splňuje přísné normy a je tedy pro děti vhodná. Je ovšem finančně náročnější a děti mohou při trvalém podávání dětských výživ později odmítat doma připravovanou stravu. Pokud chcete kupovanou dětskou výživu používat, je vhodné ji střídat s doma připravovanou stravou. Kupované výživy jsou ideální především na cestování, výlety a dovolené. Pozor na výběr přesnidávek, ať už zeleninových či ovocných – v některých může být přídavek cukru či soli, dokonce i předčasně lepku, což není ze začátku vhodné. Ne všichni výrobci dodržují výživová doporučení pro kojence. Pokud je na výživě napsáno, že je vhodná od 4. měsíce, tak u kojeného dítěte si 2 měsíce připočtěte. Tato doporučení na výživách píší výrobci pro zavádění příkrmů od 4. měsíce – což je obvyklejší u uměle živených dětí.

Co nedávat či nedělat?

• Nepřislazujte – dítě si rychle na sladkou chuť zvykne a může potom nesladké pokrmy odmítat. Zvyk na sladké vede později k nadměrnému příjmu cukru, tedy i energie a stává se základem pro vznik obezity.
• Nesolte a nekořeňte až do konce 1. roku věku.
• Nepoužívejte žádné dochucovací přísady, majonézy, kečupy, hořčice.
• Vyhýbejte se sladkostem, sušenkám, čokoládám, zmrzlinám, šlehačce apod.
• Nepodávejte uzeniny (s výjimkou kvalitní libové dušené šunky), tučné maso, paštiky.
• Ryby nedávejte minimálně do 1 roku věku.
• Vaječný bílek dávejte až po roce věku.
• Do ukončeného 6. měsíce nepodávejte pokrmy obsahující lepek.
• Nepodávejte neupravené „obyčejné“ kravské mléko. K přípravě pokrmů je ho možné používat od 1. roku věku, jako samostatný nápoj až po 2. roce věku.
• Do 1 roku nedávejte tvaroh, obsahuje příliš mnoho bílkovin, které zatěžují ledviny.
• U kojených, prospívajících dětí není nutné podávat tekutiny zhruba do 9.-10. měsíce.
• Nepodávejte dítěti žádné malé kousky pevné potravy, které jsou špatně rozpustné slinami. U dětí mladších 4 let je největší riziko, že se začnou při jídle dusit. Nejméně vhodné jsou oříšky, kousky syrové mrkve či jiné zeleniny (ale třeba i při konzumaci kousků syrového jablka je potřeba obezřetnosti), celé bobule hroznového vína, tvrdé bonbony. I další potraviny mohou být nebezpečné, pokud jich má dítě plná ústa (to platí i u pečiva – pozor u kojenců na rohlíky v ruce bez dohledu!).
• Dětem do 2 let nepodávejte nízkotučné potraviny – malé dítě potřebuje více energie, vzhledem k tomu, že množství potravy je ještě malé.
• Dítě vždy při jídle hlídejte, nikdy ho nenechávejte samotné – nikdy nevíte, kdy mu může kousek potravy zaskočit a dítě se může začít dusit.



Doporučení pro jednotlivá období života dítěte

6. – 7. měsíc

• Dítě v tomto období prochází tzv. senzitivní periodou, kdy je připraveno přijmout novou potravu – příkrmy.
• Začíná se zeleninovým příkrmem v poledne, případně kaší večer (nejlépe nemléčnou kaší, která se rozmíchá v MM nebo UM, které jsou dítěti dobře známé, ale je možné použít i mléčnou kaši, která se míchá ve vodě).
• Stále kojte dítě dle jeho potřeby. Jak se bude zvětšovat množství příkrmů, tak budete kojit méně často a kratší dobu, ale mateřské mléko bude stále velmi důležitou součástí stravy.
• Množství příkrmů postupně zvyšujte, až za 2-4 týdny nahradí celou jednu mléčnou dávku (ať už MM či UM). Tato dávka by měla být 150-200 ml zeleniny (větší jedlíci i 250 ml). Některým dětem trvá přijmutí příkrmů ještě déle, proto můžete této dávky dosáhnout třeba až za 2 měsíce.
• Nový druh zeleniny zkoušejte vždy po 3-4 dnech. Nová zelenina se může podávat samostatně, případně s již nějakými vyzkoušenými druhy – je možné vařit hustější polévky, pyré nebo zeleninové kaše.
• Zelenina, která je vhodná pro začátek: mrkev, brambory, brokolice, cuketa, okurka, špenát (nepodávejte často a ve velkém množství, je velkou zásobárnou dusičnanů,ideálně by měl být do konce 2. roku života podáván jen z výživ ve skle, kde je hladina dusičnanů přísně kontrolována), pastiňák, fenykl, dýně, červená řepa, zelený hrášek.
• Ideální je bio zelenina, může být i mražená (bio zeleninu nabízí prodejny zdravé výživy, ale také již mnohé supermarkety – např. Interspar aj.). Mraženou bio zeleninu nabízí firma Ardo a lze ji koupit ve většině hypermarketů. Používat můžete samozřejmě i ne bio zeleninu, jen dbejte na to, aby byla čerstvá, kvalitní, bez vad a plody nebyly příliš velké. V případě nákupu mražené zeleniny by měla být zelenina v sáčku sypká, případně po promnutí v rukou by se měla rozpadnout na menší části. Velké zmrzlé hroudy mohou signalizovat, že zelenina již byla jednou rozmražena a znovu zmražena.
• U kořenové zeleniny je vhodné ze začátku vykrajovat středy (které obsahují nejvíce dusičnanů), je nutné ji řádně omýt, nejlépe kartáčkem, případně ostrouhat.
• Zeleninu ideálně duste v páře (zachová si tak největší množství vitamínů), případně povařte do měkka (není nutné v kojenecké vodě, pokud máte kvalitní vodu z vodovodu).
• Do zeleniny přidávejte trošku kvalitního rostlinného oleje (nejlépe olivového), případně malý kousek másla – pro lepší vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích.
• Kaše jsou ze začátku vhodné rýžové, kukuřičné (neobsahují lepek), po 6.-7. měsíci také ječmenné, ovesné a další. Můžete používat i kupované nemléčné či mléčné kaše – jsou obohaceny vitamíny a minerály, kterých může být v dětské stravě nedostatek. Plná dávka kaše je stejná jako u zeleniny – 150-250 ml.

7. - 8. měsíc

• Zhruba za 2-4 týdny po zavedení zeleniny je možné začít podávat maso. Je důležité díky obsahu železa, které se lépe vstřebává z potravin živočišného původu.
• Maso podávejte libové, důkladně uvařené, velmi jemně nakrájené či nasekané – kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králičí, telecí. Kupujte nejlépe chlazené maso, u mraženého nikdy nemáte jistotu, v jakém stavu bylo před zamražením.
• Ze začátku se podává nejdříve 1x týdně, další týden 2x týdně, další 3x týdně až se dostanete k frekvenci podávání 6x týdně.
• 1x týdně je vhodné maso nahradit natvrdo uvařeným slepičím žloutkem (vařit 10-15 minut, rozhodně nedávat naměkko či syrové, hrozí riziko salmonelózy a s ní spojených těžkých průjmů) – zpočátku stačí i půlka žloutku.
• Novou chuť (maso) přidávejte do již známých chutí (vyzkoušených potravin), dítě ji lépe přijme.
• Zařaďte druhý příkrm – ovocný (případně zeleninový, pokud jste začala kaší). Je možné ho podávat jako dopolední či odpolední svačinu (případně jako oběd, v případě zeleninového příkrmu).
• Vhodné ovoce pro začátek: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky.
• Ze začátku je vhodné ovoce oloupat a krátce podusit ve vodě (kromě banánu a melounu), později již podávat ovoce čerstvé, není třeba ho tepelně zpracovávat, odslupkovávat do doby, než je dítě schopné sníst celý plod i se slupkou (obvykle až po roce věku). U banánu je vhodné odkrojit konce – zhruba centimetrové.
• Jako u zeleninového příkrmu zavádět nové ovoce postupně, po 3-4 dnech a na plnou dávku příkrmu se dostat za 2-4 týdny. Plná dávka je u dopolední a odpolední svačiny (což je obvyklá doba podávání ovoce) 100-200 ml.

8. – 9. měsíc

• Přidejte třetí příkrm – obilninovo-mléčný, případně mléčno-ovocný (pokud prvním příkrmem byla nemléčná kaše), který nahradí večerní kojení (případně bude jako svačina – v případě ovoce).
• V tomto věku již můžete dítěti bez problémů podávat lepek (ten je možné podávat od ukončeného 6. měsíce), takže kaše mohou být z různých obilnin – kukuřice, rýže, oves, pšenice, vícezrnné, jáhly, pohanka, amaranth, ječmen. Je také možné podávat kupované kaše (nemléčné, které se připravují do MM či UM či mléčné, které se připravují do kojenecké či kvalitní vody z vodovodu).
• Kaše nesladíme, maximálně troškou hroznového cukru, ale nejlépe do ní přidáme ovoce či ovocnou přesnidávku.
• Můžeme také dítěti nabídnout kvalitní bílý jogurt (bez konzervačních látek, barviv a dalších „éček“, s živou jogurtovou kulturou) – např. Holandia. Dítě ho může jíst samotný případně do něj přidáme ovoce nebo ovocnou přesnidávku.
• Dítě stále rozvíjí jemné pohybové funkce ruky a také se prořezávají zoubky - je schopné vzít do ruky potraviny, dát si je do úst a žvýkat. K nácviku žvýkání je tedy důležité dítěti vhodné potraviny nabízet – dávejte tedy dítěti do ruky kousek chleba či rohlíku, vhodné jsou také různé kukuřičné a další křupky, které je možné koupit v prodejnách zdravé výživy a dále dětské sušenky (v menší míře, bývají často příliš slazeny), vhodné pro tento věk. Dítě je potřeba při konzumaci potravy vždy hlídat!

9. – 12. měsíc

• Nabízejte dítěti k hlavnímu jídlu vždy i přílohu – brambory, rýži, těstoviny (do roku věku bezvaječné), rýžové nudle, kuskus.
• Je možné už také zkoušet luštěniny v pořadí – zelený hrášek (možno již od konce 7. měsíce), červená čočka, hrách, čočka, fazole. Je potřeba sledovat, zda některá luštěnina dítě příliš nenadýmá.
• Nabízejte dítěti i pečivo.
• Kromě mléka (plnotučné mléko do pokrmů lze použít od roku věku, na přímou konzumaci pak polotučné mléko po 2. roce) a tvarohu (ten až po roce věku) je možné vyzkoušet další mléčné výrobky – sýry (pozor na tavené – obsahují příliš mnoho soli), lučina, žervé, kefír, zakysané mléčné výrobky.
• Sledujte složení potravin na obalech – zda neobsahují přídatné látky, barviva, konzervanty, soli, přidané cukry. Do třech let věku (ale i v pozdějším věku je vhodné se příliš chemicky upravovaným potravinám vyhýbat) je na místě opatrnost při výběru potravin.
• Dítě může ochutnat i kvalitní dušenou šunku – drůbeží.
• Kolem 9. měsíce prochází dítě další senzitivní periodou, kdy je připraveno přijmout kousky v potravě – začněte tedy nabízet měkkou kouskovitou stravu – již nemačkejte, ale spíše krájejte. Novou konzistenci potravin smíchejte s již známou strukturou – např. kousky vařené, měkké mrkve do mrkvového pyré.
• Koncem 1. roku života by už dítě mělo být schopno jíst potravu stejné konzistence jako zbytek rodiny.
• Často dítěti nabízejte potravu do ruky. Nechte také dítě často samotné jíst lžičkou, umožní mu to rozvíjet zručnost a koordinaci svalů. Hodně však dítěti pomáhejte, zatím nebude schopno se samo najíst. Povzbuzujte a chvalte každé jeho úsilí, je to pro něj velký krok kupředu.
• Nabízejte dítěti pokrm v hlubší misce, nabírá se z ní lépe než z talířku. Nádobí by mělo být nerozbitné a raději těžší – méně klouže.
• V tomto období, kdy se dítěti začíná nabízet hustější pokrm (celé kousky), který obsahuje méně vody je potřeba již dítěti dodávat tekutiny. Pro začátek postačí 200 ml denně, aby dítě neodmítalo kojení, které pokryje zbytek potřeby tekutin. Do roku věku dítě potřebuje 900-1200 ml tekutin (včetně mateřského či umělého mléka, něco obsahují i samotné příkrmy).
• Nejvhodnějšími nápoji jsou – kojenecká voda (případně i kvalitní voda z vodovodu), ředěné ovocné a zeleninové šťávy a džusy (džusů dávejte denně max. 120-150 ml denně a pozor na obsah sacharidů – neměly by přesahovat 15 g na 100 ml). Nabízejte jen šťávy z takového druhu ovoce, které dítě dobře snáší (nemá na něj žádné alergické reakce), dětské čaje (ne granulované, obsahují barviva a velké množství cukrů), bylinkové, ovocné čaje. Černé a zelené čaje, ale také třeba čaj heřmánkový způsobují horší vstřebatelnost železa, proto je podávejte až po roce a ne v příliš velkém množství.
• Nápoje nabízejte v hrnečku, ne v kojenecké lahvi. Dítě se potřebuje pití z hrnečku či sklenice naučit. Nabízet můžete různé hrnečky – se dvěma ušima, s pítky, s brčkem, ale konečným cílem je běžný hrneček. Hrneček plňte ze začátku jen z poloviny, bude se s ním dítěti lépe manipulovat.
• Nezapomeňte, že dítě do roku věku potřebuje 600 ml mléka a mléčných výrobků. V případě, že kojíte tuto potřebu pokryjí 3-4 kojení za 24 h + kaše, jogurt. V případě, že je dítě na umělé mléčné výživě by mělo dostat zhruba 2 dávky umělého mléka po 100-200 ml (+ taktéž kaše, jogurt či jiné mléčné výrobky). Čím více mléčných výrobků, tím může být dávka mléka či počet kojení menší.
• Dítě musí při jídle sedět. Může sedět u svého dětského stolečku, ale většina dětí bude nadšeně napodobovat společné stravování u jednoho rodinného stolu, u kterého bude sedět ve vysoké dětské židličce, bude se snažit ochutnávat to, co má zbytek rodiny na talíři. Dávejte tedy dítěti najevo, že jídlo, které máte na talíři je velmi dobré, vytvářejte při stravování pozitivní atmosféru.

1 – 2 roky

• Nadále pokračujte v kojení do 2 a více let dítěte, pokud to vám i dítěti vyhovuje. MM je i v 2. roce života důležitou součástí potravy dítěte. Může tvořit i třetinu energetické hodnoty a potřeby bílkovin. MM je také ochranou před onemocněním a alergiemi, ale také prostředkem komunikace s matkou.
• Dítěti podávejte 3-4 jídla denně a mezi nimi 1-2 svačiny podle chuti dítěte.
• Dávejte dítěti dostatečné dávky pestré stravy, dostatečně energeticky bohaté (do konce 2. roku nedávejte nízkotučné výrobky), která může být stejná jako pro ostatní členy rodiny. V malé míře je možné od roku věku solit i kořenit.
• Podávejte co nejvíce různých potravin. Čím větší je pestrost stravy, tím menší je nebezpečí, že dítěti budou nějaké živiny chybět.
• Denně dávejte dítěti potraviny ze skupiny obilniny – rýže, těstoviny, pečivo, kaše – postupně se stanou hlavním zdrojem energie, tak jako je to u dospělých. Pečivo může být bílé i tmavé, čím je dítě starší, tím je vhodnější, aby tmavé pečivo převažovalo. Vícezrnné pečivo může obsahovat větší kusy semínek, zrníček a ořechů, které dítě může vdechnout, ale také hodně aditiv-přídatných látek, proto je podávejte až po 2. či 3. roku života. K snídani můžete dítěti někdy podat také ovesné vločky nebo cornflakes (ovesné vločky je nutné tepelně zpracovat!) přelité mlékem či jogurtem, doplnit můžete ovocem či tvarohem - vybírejte co nejméně slazené druhy těchto lupínků.
• Dítě denně podávejte ovoce a zeleninu, nejlépe při každém jídle, dle hesla „5x denně“.
• Maso dítě nemusí dostávat již denně, stačí několikrát týdně - drůbež, ryby (je možné podávat sladkovodní ryby, mořské ryby lépe až od dvou let), vajíčka nebo luštěniny. Maso je důležitým zdrojem železa a v tomto věku by dítě mělo dostat zhruba 3 polévkové lžíce v jedné porci. Od roku věku je možné podávat vaječný bílek.
• Dítě od roku věku potřebuje 500 ml mléka a mléčných výrobků denně. Toto množství pokryjou 2-3 kojení za 24 h, případně 1 dávka UM (200-250 ml) + mléčné výrobky (kaše, jogurty, sýry aj.). Dítěti je také možné již podávat tvaroh. Obyčejné kravské mléko již lze používat na přípravu pokrmů, ale pokud není nikdo v rodině na mléko citlivý, je možné plnotučné pasterizované kravské mléko podávat dítěti i k přímé konzumaci.
• Postupně přidávejte i syrovou zeleninu, která je hodnotnější nutričně.
• Podporujte dítě v samostatném jídle, ale stále mu hodně pomáhejte. Nechte ho experimentovat se lžičkou, ale i s dětským příborem (i když všechno zapatlá). Buďte trpělivá, děti jí hodně pomalu. Často nabízejte jídlo do ruky, které dítě také pobízí k samostatnosti.
• Nejvhodnějšími nápoji jsou voda nebo dětské čaje, v menší míře je možné používat i minerálky (mohou obsahovat velké množství sodíku nebo hořčíku). V tomto období potřebuje dítě 1200-1500 ml tekutiny denně (včetně mléka).
• Nezapomínejte na snídani, která by měla tvořit ¼ celkového denního příjmu. V naší populaci jsou rozšířeny špatné stravovací návyky a nedostatečné nebo chybějící snídaně mezi ně patří. Snídaně je důležitým startem do nového dne a dítěti (nejen dítěti) dodá potřebnou energii.
• Je běžné, že se množství snědeného jídla může měnit každý den. Pokud jednou dítě sní málo, nenuťte ho, dožene to při dalším jídle nebo druhý den. Dítě také může začít odmítat pokrm, který mělo ještě předchozí den v oblibě. Nesrovnávejte s ostatními dětmi (množství snědené stravy ani to, co má dítě rádo či nemá rádo) – každé dítě je jiné.

Výživa po 2. roce věku

• Dávejte dítěti 3 hlavní jídla a 2-3 menší svačinky denně, podle chuti dítěte
• Strava dítěte se podobá stále více tomu, co jí rodina. Doporučuje se stravování dle výživové pyramidy:


• Přibližná velikost a počet porcí jednotlivých skupin potravin uvedených v pyramidě:

Skupina Příklad 1 porce Počet porcí
1-2 roky 2-3 roky 4-6 let
Obiloviny,těstoviny, pečivo,rýže 1 krajíc chleba 1 - 2 2 - 3 3 - 4
1 houska nebo rohlík
1 kopeček rýže nebo těstovin (120-150 g)
1 miska ovesných vloček (200 ml)
Zelenina, brambory 1 větší paprika nebo mrkev 0,5 - 1 1 - 2 3 - 4
miska salátu, čínského zelí
150 g vařené zeleniny, brambor
1 sklenice zeleninové šťávy
Ovoce 1 jablko, banán, pomeranč (100 g) 1 - 2 2 2
1 miska drobného ovoce (jahody, rybíz, borůvky)
1 sklenice ovocné šťávy
Mléko a mléčné výrobky 1 sklenice mléka (250 - 300 ml) 1,5 - 2 1 - 2 1 - 3
1 jogurt (150 - 200 ml)
50 g sýra
40 g tvarohu
Maso,drůbež,ryby, vejce,luštěniny 80 g masa 0,5 - 1 0,5 - 1 1 - 1,5
2 vaječné bílky
1 miska luštěnin (150 - 200 ml)


• Je možné dát občas i játra (nejlépe z mladých zvířat, ideálně z bio chovů), ale velmi zřídka, max. 1x za 14 dní.
• Velmi opatrně je potřeba zacházet s houbami, pro dítě nejsou příliš přínosné, jsou obtížně stravitelné, čerstvé houby se rychle kazí, rychle se v nich tvoří jedovaté látky, děti navíc reagují mnohem horšími reakcemi na tyto jedy. Houby tedy musí být vždy čerstvé. Žampiony je možné podávat zhruba okolo 3. roku věku, ostatní houby ještě později a velmi zřídka, max. 1x za 1-2 měsíce.
• Je opravdu velmi důležité dítě do jídla nenutit násilím, ale také nenabízet místo jídla sladkosti nebo dávat jen oblíbená jídla – „hlavně aby dítě něco snědlo“. Vaše snaha může být naopak zcela kontraproduktivní a dostanete se do situace, kdy se budete dítěte měsíce a měsíce doprošovat a uplácet ho k jídlu sladkostmi či se dítě bude stravovat pouze tím, co si vynutí a co mu chutná. Nabídněte dítěti 5-6x denně připravený pokrm (ne stále ten jeden, když ho ráno nesní, tak ho již nemusíte znova nabízet) a pokud ho dítě odmítne, tak ho po 30 minutách zase ukliďte. Vydržte – když dítě zjistí, že ho opravdu do ničeho netlačíte, jen nabízíte, tak si nakonec jídlo vezme a bude jíst (i když to někdy může trvat i několik dní). Vypadá to jako drsná metoda, ale patří mezi osvědčené (právě maminkami notorických nejedlíků, které dospěly do fáze, kdy byly rády, že dítě sní cokoliv – ale přitom se do této situace vlastně nechaly postupně dítětem natlačit), hlad se v dítěti dříve či později ozve a za pár dnů dítě hladem neumře (tekutiny samozřejmě nabízet velmi často). Tuto metodu zkoušejte jen u zdravých dětí, u nemocných je situace samozřejmě jiná.
• Vejce je možné podávat i 2x týdně, nezapomínejte, že mnohé hotové pokrmy již vejce obsahují.
• Mléko a mléčné výrobky již po druhém roce věku nepodávejte plnotučné, ale polotučné.
• Zeleninu a ovoce podávejte nejlépe při každém jídle. Upřednostňujte čerstvou zeleninu a ovoce před vařenými či konzervovanými – obsah vitamínů je po tepelném zpracování nižší. 1x za den podávejte zelenou či žlutou (např. mrkev) zeleninu – obsahuje vitamín A.
• Potřeba tekutin u 2 letého a staršího dítěte je 1700-2000 ml, v horku i více. Mléko se počítá do tohoto množství, jinak podávejte vodu, čaje, minerálky, ředěné šťávy. Vyhýbejte se sladkým nápojům, které obsahují velké množství cukrů, barviv, jsou velkou zásobárnou energie a přispívají k špatným stravovacím návykům. Nadměrné pití těchto nápojů může vést k obezitě.
• Po 3. roce života již není nutné zcela vylučovat některá koření a dochucovací prostředky s glutamatem, ale měly by být používány s mírou.
• Pokud dítě chodí do jeslí či do školky, zajímejte se o tamní jídelníček a dítěti doma doplňte to, co je potřebné.
• Pozor na televizní reklamu, děti jsou v tomto věku reklamou velmi ovlivnitelné. Dbejte na to, aby ten, kdo určuje rodinný jídelníček jste byli Vy a ne reklama či to, že ostatní děti to také mají. Dítě by nemělo při jídle sledovat televizi či se rozptylovat jinou aktivitou – opět to vede k nevhodným stravovacím návykům a dítě se nesoustředí na signály hladu či sytosti, které mu tělo dává.
• Dítě po 2. roce by už mělo být schopno se samo najíst lžící a pít samostatně z hrnečku. Stále je potřeba dítě při jídle hlídat!
• Omezujte konzumaci tuků (viz. plnotučné ---> polotučné výrobky), používejte kvalitní rostlinné tuky a oleje (zdroj polynenasycených mastných kyselin), po 3. roce můžete občas zařadit také ořechy a semena (je potřeba dítě bedlivě hlídat a požadovat po něm opravdu důkladné kousání a soustředění – pozor na pobíhání s oříšky či obecně s jídlem v ústech!), které jsou zdrojem kvalitních tuků, vitamínů.
• Sladkosti se snažte omezovat, můžete například stanovit pravidlo – sladkost 1x týdně a dítě si samo vybere. Je lepší sladkosti zcela neodepírat, aby se k nim dítě nesnažilo dostat samo či prostřednictvím jiných rodinných příslušníků.
• Sladká jídla zařazujte do jídelníčku občas, 1x za 7-10 dnů.


Příprava a skladování pokrmů

• Pečlivě vybírejte suroviny, z kterých jídlo připravujete. Ovoce a zelenina musí být čerstvé, čisté, bez konzervantů. Skladujte je v chladu, nejlépe ve spodní části lednice.
• Je vhodné používat zeleninu a ovoce z vlastní zahrádky či od pěstitelů, kteří nepoužívají chemické postřiky a hnojiva – tzv. bio zeleninu a ovoce.
• I v běžných obchodech je možné dobře nakoupit, snažte se vybírat spíše menší plody (platí především u zeleniny). Pozor také na nezralé ovoce či zeleninu, obzvlášť pozor na naklíčené či zelené brambory (jsou jedovaté nejen pro dítě)!
• Při nákupu mražené zeleniny zkontrolujte, zda již nebyla jednou rozmražena – v sáčku jsou potom velké zmrzlé kusy, které nejdou při lehkém promnutí v rukou snadno oddělit.
• Pokud je zelenina či ovoce zčásti nahnilé či plesnivé, vyhoďte plod celý. V plodu se již mohou tvořit nebezpečné toxiny, které pronikají celou potravinou, ale nejsou vidět.
• Maso upřednostňujte chlazené, u mraženého (u nákupu ryb se ale mraženým produktům většinou nevyhnete) si nemůžete být jistí, jak vypadalo, než bylo zmraženo. Rozmrazení a znovuzmrazení u masa nepoznáte, také zkažené maso lze poznat až po rozmrazení. U chlazeného masa se můžete sami přesvědčit o jeho čerstvosti – maso by mělo příjemně vonět, být šťavnaté, ne oschlé. Při píchnutí do masa by se měl důlek velmi rychle (během 1-2s) vyrovnat, pokud zůstává delší dobu, je to známka staršího masa. Maso nesmí být nazelenalé či našedlé. Pokud maso nechcete do 1-2 dnů zpracovat, zamražte je.
• U posuzování čerstvosti šunky (a obecně uzenin, ale ty nejsou pro děti vhodné) platí podobná pravidla – je potřeba hlídat především vůni a barvu, zkontrolujte si ještě v obchodě to, zda je maso či šunka čerstvá! Ideální jsou opět maso či šunka v bio kvalitě, z hlídaných chovů.
• Vejce již není problém (běžně v sítích hypermarketů) sehnat alespoň z chovů slepic na podestýlce či přímo v bio kvalitě, kde je lepšími životními podmínkami nosnic zajištěna vyšší kvalita vajec.
• Při přípravě pokrmů udržujte v kuchyni čistotu, především pozor na důkladné umytí kuchyňské desky a nářadí po přípravě masa – děti mohou na kuchyňskou linku sahat a i šťáva z masa může být příčinou průjmových onemocnění (salmonelóza, campylobakterus).
• Ovoce a zeleninu oloupejte, omyjte, případně důkladněji očistěte kartáčkem pod tekoucí vodou. Z oloupaného banánu ukrojte asi 1 cm konce a podávejte pouze prostřední část. Starší batolata již mohou jíst ovoce i slupkou, pod kterou je mnoho vitamínů.
• Z masa odstraňte kůži a tuk. Používejte různá prkénka na přípravu masa, ryb a drůbeže a jiné na ostatní potraviny. Často vyměňujte utěrky – obsahují miliony bakterií!
• Syrové a tepelně opracované potraviny určené k přímé konzumaci nesmí přijít do styku – mikroorganismy ze syrových potravin by se mohly přenést na ty potraviny, které budeme přímo konzumovat.
• Potraviny by měly být rozmrazovány v chladničce, při pokojové teplotě se rychle množí bakterie. Je možné potravinu rozmrazit také v mikrovlnné troubě či v sáčku ponořeném do vlažné vody. Po rozmrazení potravinu ihned zpracujte. Jednou rozmražené potraviny již znovu nezmrazujte!
• Nepoužívejte nepasterizované mléko.
• Jídlo tepelně upravujte vařením, dušením, pečením. Snažte se omezovat smažení. Zeleninu vařte pokud možno v páře. Potraviny zpracujte důkladně, všechny části by měly projít teplotou alespoň 75°C, aby byly zničeny nebezpečné patogeny. Vejce vařte alespoň 10 minut.
• Připravené pokrmy spotřebujte co nejdříve, nenechávejte je v pokojové teplotě déle než 2 h, udržujte je buď studené (pod 4°C ) nebo naopak horké (nad 60°C).
• Vyhýbejte se ohřívání v mikrovlnné troubě, jídlo se v ní ohřívá nerovnoměrně a ničí se v ní vitamíny. Dětskou výživu ve skleničkách ohřívejte ve vodní lázni (aby se nepřipálila). Pokud víte, že dítě nesní celou skleničku, tak část oddělte. Není příliš vhodné ohřívat pokrmy vícekrát. Nespotřebovanou část pokrmu můžete po důkladném uzavření skladovat v lednici max. 2 dny. Stejně je možné skladovat doma uvařenou a rychle zchlazenou kaši (neschovávejte ale zbytky z nedojedené misky, z lžičky se do jídla přenesou sliny včetně bakterií – odeberte část, kterou nebude dítě jíst už dopředu a tu uschovejte do lednice).
• Jídlo pro malé kojence se snažte nemixovat, ale spíše propasírovat či rozmačkat. Děti zvyklé na příliš jemnou konzistenci mohou mít později s kouskovitou stravou větší problémy.
• Nastrouhané ovoce i zeleninu je potřeba rychle spotřebovat nebo zamrazit, rychle ztrácí svou hodnotu.
• K přípravě stravy pro kojence používejte kojeneckou vodu nebo kvalitní vodu z vodovodu (někdy má tato voda i lepší složení než kojenecká voda, která bývá v obchodech nevhodně skladována a mohou se i v ní pomnožit bakterie – např. skladování venku na slunci apod.). Po roce věku již není nutné vodu k přímému pití převařovat.
• Do masozeleninových příkrmů přidávejte trošku rostlinného oleje, aby se vitamíny rozpustné v tucích mohly lépe vstřebat. Nejlepší je kvalitní olivový či slunečnicový olej. Občas je možné použít máslo, které je poměrně lehce stravitelné.
• Nepodávejte pokrmy v kojenecké lahvi, špatně se pak udržujou v čistotě a mohou být významným zdrojem patogenů.
• K dlouhodobějšímu skladování pokrmy zmrazte do čistých uzavíratelných nádob (zmrazte je co nejdříve, nenechávejte je v pokojové teplotě déle než 2 h), u kojenecké stravy se osvědčilo skladování ve vyvařených plastových nádobách na ledové kostky (a vložit do čistých sáčků) – je možné do nich zamrazit ovoce, zeleninu i maso (již předem připravené) a pak jen vyloupnout příslušné kostičky a vhodně je kombinovat a ohřát ve vodní lázni (v misce či skleničce). Hluboce zmrazené (pod –18°C) je možné je uchovávat asi měsíc.
• Nezapomínejte ovšem, že při zmrazení a opětovném ohřívání (zmrazené potraviny by měly být ohřáty až do varu, aby se zničily případné patogeny) již jednou uvařeného pokrmu se ničí spousta vitamínů a je větší riziko pomnožení bakterií – proto se tomuto způsobu snažte vyhnout.
Alergické dítě

• Pokud trpí rodiče nebo sourozenci dítěte nějakým alergickým onemocněním (např. astma, senná rýma, atopický ekzém), je mnohem větší pravděpodobnost, že podobné onemocnění se projeví i u dítěte. Pokud je alergikem jeden z rodičů nebo sourozenec, je pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte 20-40%, v případě, kdy je jeden rodič + sourozenec alergik je možnost vzniku alergie u dítěte až 50%, pokud jsou oba rodiče alergici je toto riziko až 75%.
• Nejlepší ochranou před časným rozvojem těchto potíží je kojení. V případě potencionálně alergického dítěte může být výlučně kojení prodlouženo až do 7. či 8. ukončeného měsíce dítěte. Matka – alergička, případně pokud je alergik otec či sourozenec dítěte by měla dodržovat při kojení (a nejlépe již 2 týdny před porodem) tzv. eliminační dietu – tzn. vyloučit ze své stravy potraviny, které mohou alergickou reakci vyvolat (viz. níže). Alergeny do mateřského mléka také přecházejí.
• Pokud dítě nemůže být plně kojeno, doporučuje se používat (především v prvních 6 měsících života) hypoalergenní mléko, kde je bílkovina kravského mléka částečně naštěpena a je tedy pro dítě lépe stravitelné.
• Při zavádění příkrmů se postupuje pomaleji než u zdravého dítěte – jedna potravina se přidává každých 7 dnů, aby se daly dobře vypozorovat případné alergické projevy – platí to pro zeleninu i ovoce.
• Mezi možné příznaky alergie patří např.:
- kolikové bolesti
- průjem s nitkami krve
- atopický ekzém
- další kožní reakce (dítě se „osype“ vyrážkou), otoky
- časté ublinkávání či zvracení, plynatost
- rýma
- neprospívání či úbytek na váze (lze vypozorovat až po delší době)
Tyto reakce nemusí vždy souviset s reakcí na konkrétní potravinu, může jít i o projev běžných jiných onemocnění, někdy může jít třeba o reakci na očkování. Proto podezřelou potravinu vyřaďte z jídelníčku a za pár týdnů ji znova opatrně zkuste. Pokud bude reakce opakovaná, lze alergii téměř jistě potvrdit.
• Vejce je vhodné podávat později – žloutek od roku, bílek až od 2 let.
• Ryby a ořechy můžete zařadit až po 3. roce života.
• Kravské mléko a mléčné výrobky patří také mezi potraviny, které mohou alergické reakce vyvolat. Také zatěžují kojence vysokým obsahem bílkovin. V přípravě pokrmů používejte hypoalergenní umělou výživu nebo mateřské mléko. Normální kravské mléko používejte až po 3. roce života. Ve více než 90% případů totiž po 3. roce života dochází k postupnému vymizení alergie na kravské mléko a výrobky z něj.
• Potraviny s lepkem je lépe podávat později, až kolem roku věku.
• Jídlo nesolte, nekořeňte, nedoslazujte. Výjimečně lze obilné kaše lehce přisladit hroznovým cukrem (1/2 lžičky).
• Při zavádění příkrmů u alergickým dětí se postupuje tzv. třístupňovým systémem:
1. týden jedna složka
2. týden se přidá nová potravina k již známé a vyzkoušené potravině
3. týden se může přidat další potravinu nebo se přidá maso
• Dietní opatření u dětí, které již mají nějakou alergii prokázanou jsou různá u každého druhu alergie. Lékař alergolog potom přímo doporučí konkrétní jídelníček pro dané dítě.

Potraviny, které obvykle nevyvolávají alergické reakce:
Zelenina: mrkev, zelená okurka, cuketa, dýně, černý kořen, kořen petržele, kedluben, všechny zelené saláty, špenát, čínské zelí, mangold, červená řepa, pórek, květák, zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek
Ovoce: hrušky, jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, banán, avokádo, borůvky
Obilniny: rýže, proso, oves
Maso: drůbeží, telecí, hovězí, jehněčí, králičí
Sladidla: čistý hroznový cukr, zahuštěná jablečná nebo hroznová šťáva
Pojící prostředky: rýžový, kukuřičný a bramborový škrob
Oleje a tuky: rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, kukuřičný), nemléčné margaríny
Čaje: dětský čaj, šalvěj, sléz, lipový květ, fenykl, černý bez
Šťávy: jablečná, hrušková nebo hroznová šťáva. Šťávy používejte jen tehdy, jestliže dítě snáší celé ovoce, ze kterého je šťáva připravena.

Potraviny, kterých by se mělo potencionálně alergické či alergické dítě vyvarovat
• Alergickou reakci ovšem mohou vyvolat i jiné potraviny, třeba jablka, meruňky, hrušky, špenát, petržel. Každé dítě je jiné a proto je potřeba při zavádění příkrmů opatrnost i u potravin z „bezpečnější skupiny“.
• Potravin, které jsou uvedeny níže (+ potraviny, u kterých matka sama ví, že vyvolávají v rodině alergické reakce), by se také měla vyvarovat kojící matka-alergička, případně kojící matka, jejíž dítě je potencionálním alergikem (otec, matka či sourozenci dítěte jsou alergici) či alergikem již prokázaným. Jedná se o tzv. eliminační dietu.

Zelenina: rajčata, celer, paprika, pórek, ředkvičky, křen, sušené luštěniny (sušené fazole, hrách, čočka, sója), kyselé zelí, řeřicha, bazalka
Ovoce: citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt) kromě borůvky, jahody
Maso: ryby (včetně sladkovodních) a dary moře, vepřové maso, sójové maso
Uzeniny
Mléko: kravské, sójové, kozí, ovčí, mléčné výrobky
Vejce
Exotická koření - vanilka, kari, skořice, muškátový oříšek apod.
Med
Ořechy: vlašské, kešu, lískové, burské, pistácie, mandle
Bylinkové čaje (heřmánek apod.)
(Při zpracovávání těchto informací jsem vycházela z informací na internetu, z odborných knih o dětské výživě, z vlastních zkušeností a také zkušeností spousty maminek. Tyto informace jsou volně přístupné, z jejich poskytování mi neplyne žádný příjem. Věřím, že pomohou spoustě maminek překlenout toto náročné období v životě dítěte).

04.04.2008 10:13:00 | Autor: Vlaďka | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< na úvod

Profil

Jméno: Zářijovky 2007
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články

Dovolená aneb houbové ...
Anežka na návštěvě u k...
Anežčina první dovolen...
Seznam
Anežka cvičí
Anežka a vanička
Zdravíme a pozdravujem...
Dítě - Návod k použití
Anežčin multifunkční d...
Naše pohádka
Receptíky na omáčky
Anežčiny první narozen...

Rubriky

Všechny rubriky
Šikovný věcičky
Básničky, písničky ... pro naše dětičky
Papání
Vozítka a jejich příslušenství
Jen tak ...
Den D .. jak jsme přišli na svět
videa našich pokládků... aneb jak nám rostou a co už umí :o)
metříky
číslíčka aneb naše tabulka
Naše rodinky
Rychlorecepty alá MON
jak se na nás čekalo aneb jak mamky těhotnily
přehled psychomotorického vývoje
koutek jedny dietařky
dětské koutečky... neboli aby si i mamky mohly vorazit :)
Pro volnou chvíli a zábavu

Odkazy

naše domovina
všechno možné i nemožné o kojení
jak na sluníčko
jak na sluníčko s paraplíčkem napr...
ráj nejen pro dětičky, ale hlavně pro maminky
další ráj...
mimibazar
naše prní album - před těhu, pupíky a novopečené miminka
album, které nás vypeklo nejvíc :o(
jaké bude počasí?
Žiju BIO
Závadné výrobky 1
Závadné výrobky 2
Energetická kalkulačka pro dietářky
Kalorická tabulka pro dietářky
Zpěvník
Recepty pro kojence
Výživa dětí

Archiv


Fotoalbum


RSS

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se